Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 10. 2013

Dešenice- Kostel sv. Mikuláše

08_desenice_-_svaty_mikulas.jpg

Kostel sv. Mikuláše byl postaven v raně gotickém stylu v roce 1350 a v roce 1384 byl obsazen vlastním farářem. Později byl zničen a znovu opět postaven.

V době třicetileté války (1618-1648) byl se kostel dostal do rukou protestantů. Kolem roku 1630 se v zemi opět upevnila moc císaře a církve. Pán na Bystřici Koc z Dobeše vyhnal ozbrojenou rukou duchovního z dešenické fary a obsadil ji farářem z Nýrska. V roce 1670 se Dešenice jako farní obec arcibiskupským výnosem opět osamostatnily a byly jí přiděleny Děpoltice, Zelená Lhota, Hojsova Stráž a částečně Hamry, dále ještě Matějovice a Žížnětice. Farářem byl Ignác Lohner (zemřel 1674).
V prvních létech 18. století byla nad kostelem postavena fara.
Na náklady nového majitele Viléma Kolowrata, pána z Dešenic a Drahonic, syna pána z Újezdu byl r. 1720 kostel zevrubně opraven a bylo zřízené prebysterium.
R. 1750 byl přenesen velký oltář, který dříve stával uprostřed kostela.
Mezi léty 1770 – 1780 byl do věže kostela přenesen jeden ze zvonů ze zničené kaple sv. Václava, která stála na „Kirchalbergu“. V letech 1785 – 1806 byla farnost rozdělena mezi králováckou faru v Hamrech a lokální fary Zelená Lhota a Děpoltice.
V dešenickém kostele byly za První světové války r. 1914 zrekvírovány 3 zvony a 1 varhanní rejstřík, takže zůstal jen starý malý zvon z roku 1652.  
Sbírkou mezi obyvateli se po válce r. 1921 podařilo shromáždit finance na dva nové bronzové zvony. Jeden má průměr 65 cm a je 140 kg těžký, druhý s průměrem 77 cm váží 250 kg. Velký zvon byl opatřen z jedné strany nápisem Svatý Mikuláši, oroduj za nás a obrazem sv. Mikuláše, z druhé strany nápisem: K poctě Boží a německého národa, farní obec Dešenice 1921. Menší zvon měl na jedné straně obraz anděla strážného a na druhé straně nápis: Věnováno na památku hrdinů padlých ve světové válce obcí Dešenice.
Podle nařízení Okresní politické správy v Klatovech byla od r. 1930 od kostela odstraněna márnice, hroby okolo kostela srovnány a pomníky byly odstraněny.
Na podzim roku 1931 praskla klenba v přední části kostela. Zdivo se vychýlilo ven o 7 cm, proto se souhlasem památkového úřadu bylo ke zpevnění použito železných pásů s dvojitým šroubováním. Konce těchto pásů byly zabetonovány do zdiva kostela.